Blázen a dítě - Hana Hegerova

Blázen a dítě, dva lidé prostí

Brodí se sněhem zimní krajinou

Blázen a dítě promrzlých kostí

Určitě během zimy zahynou

Nejtěžší vločky, které kdy spadly

Snesly se na ně s krutou radostí

Nejtěžší vločky tiše se kladly

Na bílé skráně, vnikly do kostí

Kam asi míří ukrutným mrazem

Sněhem a ledem podivný pár…

Kam asi míří… Sníh padá na zem

Dítě je bledé, blázen je stár

Šlépěje tiché po nich tu zbyly

Neštěstí dýše z dojemných stop

Šlépěje tiché kráčejí k cíli

Kráčejí tiše, cílem je hrob

Blázen a dítě prošli tím krajem

Lhostejných lidi v onen zimní čas

Blázen a dítě… Kdo z vás má zájem

Ať jde a vidí, co dovede mráz

Pšenice kvetla, nebe se smálo

A slunce na zem svítilo v ten čas

Pšenice kvetla, když se to stalo:

Dítě a blázen zjevili se zas

Nad krajem pluli jako dva mraky

Šedivým steskem slunce zakryli

Nad krajem pluli jako dva mraky

Potrestat bleskem svět nás rozmilý