Poslední tag - Stein27

Venku už svítá a já nemůžu spát

Má to svůj důvod, potřebuju do plic trochu čerstvýho vzduchu dát

Sluchátka beru jako samozřejmost, když jdu si projít tyhle místa

Místa, ze kterých dodnes husí kůži mám a otevírá se mi jizva

Děti z dobrých rodin, děti, co měly svoje zázemí

Jsme byly děti, co tu byly málo hodin, aby měly trochu svědomí

Hlavní nádraží, Brno, Janáčkovo divadlo, Perpetuum, Tabarin

Někdo si tak řešil pubertu a někdo se tak narodil

Podle toho, kolik toho je, se celé partě mění nálada

Na každým rohu návnada

Když zkoušel skončit, stačilo mít trochu peněz, všechna víra shořela

Nekonečný příběh, ale žádná pohádka

Spíš pocit jako když Artax v močálu smutku padal do bahna

Poslední místo byla Kahla

Pohřebiště zmeškaných hovorů od rodičů

Stále jsem si to všechno neodpustil

Mohl jsem pár lidí zachránit

Teď potkávám matky kamarádů z téhle party

A vidím jim bolest v očích

Protože to, co maj doma, dávno neni jejich syn

Vzpomínám na vás všechny v dobrym a ve zlym

Po show spim na hotelu, není to tak real

Jako když jsme to dospávali v lavicích ve škole

A říkali nám, že chodíme po tenkým ledě

My na to, že po tom ledě skáčem a běžíme sprint

Kruhy pod očima zůstanou mi už asi furt

To, že nemůžu spát taky, bojim se nočních můr

A tohle byla jedna z nich

Nebyl jsem dobrý syn, tak promiň mami

A stále jsem tvůj syn, tak promiň tati

Pamatuju si to jako by to bylo teď

Když vzal jsem si to svinstvo naposled

Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag

Už nikdy zpět, ne, už nikdy zpět

Pamatuju si to jako by to bylo teď

Když vzal jsem si to svinstvo naposled

Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag

Už nikdy zpět, už nikdy zpět

Proto světlo k nebesům pro všechny, co to nezvládli

Světla k nebesům pro všechny, co tu už nejsou s námi

Proto světla k nebesům pro všechny, co to nezvládli

Světla k nebesům pro všechny, co tu už nejsou s námi

Pro všechny, co tu už nejsou s námi