Důchodce - Karel Kryl

Kalhoty roztřepené na vnitřní straně

Zápěstí roztřesené a seschlé dlaně

Kterými žmoulá kůrku chleba sebranou z pultu v závodce

Tak tedy říkejme mu třeba důchodce

Rukávy u zimníku odřením lesklé

Čekává u rychlíků na zbytky ve skle

Stydlivě sbírá nedopalky ležící v místech pro chodce

A pak je střádá do obálky, důchodce

Ref: V neděli vysedává na lavičce v sadech

A starou špacírkou si podepírá ustaranou hlavu

Sluníčko vyhledává, naříká si na dech

A vůbec nikdo už mu neupírá právo na únavu

Na krku staré káro a úzkost v hlase

Když žebrá o cigáro, zlomí se v pase

Namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce

Když vidím tyhle lidský vraky, třesu se strachem před přízraky

Že jednou ze mne bude taky důchodce …