Sůl a med - Helena Vondráčková

Tolik let už tě znám,

tolik let, tolik dní,

já nesmlčím ani jen jediný.

Sůl a med je láska tvá,

dál však přesto žít chci s ní.

Jako sůl, slzy mé jako sůl chutnají,

víš, že tu sůl utírám potají,

tvář pak úsměv navštíví,

vůni medu dává jí.

A tak se stává,

že když tě z dálky vidím,

zas jenom vím to, co věděla jsem dřív.

Už ti mávám,

jdu ti vstříc, jdu ti vstříc, nechci víc.

Sůl a med

sůl a med

sůl a med

v sobě skrýváš.

Sůl a med

sůl a med

sůl a med

v sobě skrýváš dál.

Je mi hůř, je mi líp,

med i sůl polykám,

já už teď víc ani míň neříkám.

Sůl a med je láska tvá,

já se jí však nezříkám.

A tak se stává,

že když tě z dálky vidím,

zas jenom vím to, co věděla jsem dřív.

Už ti mávám,

jdu ti vstříc, jdu ti vstříc, nechci víc.

Sůl a med

sůl a med

sůl a med

v sobě skrýváš.

Sůl a med

sůl a med

sůl a med

v sobě skrýváš.

Sůl a med

sůl a med

sůl a med

v sobě skrýváš.

Sůl a med

sůl a med

sůl a med

v sobě skrýváš dál.