Mámin první bál - Helena Vondráčková

Když den je pouští,

když mě smůla neopouští,

noc je smutný bolestín.

A když mě souží

prudký déšť a bláto louží,

když mě vítá jen můj stín.

Já tajně sním

o tom, že smím

na mámin bál.

(na mámin bál)

Zní evergreen,

já vcházím s ním

na mámin bál.

(na mámin bál)

Vím, ztichne sál,

mám dlouhý šál

na mámin první bál.

Kde v koutku stál

můj táta sám

jak král.

Před vchodem taxi, (há-á-á)

všechny dámy měly maxi, (há-á-á)

muži víc než galantní.

Krok bohatýrů (há-á-á)

a pod nosem houští knírů, (há-á-á)

je to dlouhá řádka dní.

Já tajně sním

o tom, že smím

na mámin bál.

(na mámin bál)

Zní evergreen,

já vcházím s ním

na mámin bál.

(na mámin bál)

Vím, ztichne sál,

mám dlouhý šál

na mámin první bál.

Kde v koutku stál

můj táta sám

jak král.

(lalálalá.)

(lalálalá.)

(na mámin bál)

na mámin mámin bál

(lalálalá.)

(lalálalá.)

(na mámin bál)

na mámin mámin bál

Vím, ztichne sál,

mám dlouhý šál

na mámin první bál.

Kde v koutku stál

můj táta sám

jak král.

Kde v koutku stál

můj táta sám

jak král.

Tam prý, jak král,

můj táta sám,

sám stál.