Dávno se ptám, proč jsi sám - Helena Vondráčková, Pavel Cmíral, Eduard Parma

Sváteční soumrak vzplál

na Betlém skápnou střípky nebes

V loni jsi přísahal —

najdu si lásku touha zebe

A dnes vidím tě v závějích stát

tak jako jindy jen se psem tvým

sníš v náručích stárnoucích zim

a máš je rád

Dávno se ptám proč jsi sám

Tvou krásou Bůh svět prozářil

dal ti víc než do vínku blízkým dává

Už dávno se ptám proč jsi sám

a hádám s kým bys šťastný byl

Ten kdo líbá rty efébů

ten nezůstává

Dny povrchních přátelství

krátí se klípky prázdnotou vinou

Pouští města táhnou lvi

stezkou úsměvů vstříc ti jdou jdeš jinou

A dnes vidím tě v závějích stát

vím že tě čeká jen pokoj tvůj

když píšeš mi říkáš mu sluj

a archiv ztrát

Dávno se ptám proč jsi sám

Tvou krásou Bůh svět prozářil

dal ti víc než do vínku blízkým dává

Už dávno se ptám proč jsi sám

a hádám s kým bys šťastný byl

Ten kdo líbá rty efébů

ten nezůstává

Už dávno se ptám proč jsi sám

můj stíne a obrázku můj

Už dávno se ptám proč jsi sám

Strach z tvých slz mám

Dávno se ptám proč jsi sám

Tvou krásou Bůh svět prozářil

dal ti víc než do vínku blízkým dává

Už dávno se ptám proč jsi sám

a hádám s kým bys šťastný byl

Ten kdo líbá rty efébů

ten nezůstává